Středověké a raně novověké zbraně Přerovska

Petr Žákovský – Zdeněk Schenk, Středověké a raně novověké zbraně Přerovska. Zbraně a zbroj od kolapsu Velké Moravy do konce třicetileté války, Muzeum Komenského v Přerově, p. o. – Archeologický ústav AV ČR Brno, v. v. i., Přerov – Brno 2017,

175 s., ISBN 978-80-87190-44-9, 978-80-7524-012-5

Třebaže předkládaný titul vznikl v úzké vazbě na stejnojmennou výstavu, realizovanou v Muzeu Komenského v Přerově na přelomu let 2017 a 2018, nepředstavuje její katalog v pravém slova smyslu, jak autoři v úvodu zdůrazňují, neboť obsah výstavy a publikace se plně neprolíná. Jakkoliv Petr Žákovský a Zdeněk Schenk konstatují, že cílem knihy je nabídnout jak soupis militarií z přerovského regionu, tak komplexní katalog středověkých sbírek přerovského muzea (nikoliv však zmíněné výstavy), ideové zázemí, vedoucí ke vzniku práce, je podle jejich soudu hlubší. V první řadě akcentují význam studia militarií, jehož hodnotou není jen výzkum artefaktů samých, ale v širším ohledu i poznání „technologické úrovně a dovedností našich předků, neboť stejně jako dnes stála zbrojní výroba na špici technologických inovací.“ K tomu jedním dechem připojují postesk,  že dané téma nepatří v české historiografii k něm právě nejpěstovanějším. Žákovský a Schenk akcentují především nedostatečnou obeznámenost s obsahem sbírkových fondů příslušných paměťových institucí, neboť až na výjimky nebyl tento materiál odpovídajícím způsobem publikován a soupisy či inventáře těchto sbírek stále chybí.

Proto byla v roce 2000 zahájena generální revize muzejních sbírek v České republice s cílem vytvořit generální soupis zde uchovávaných militarií z období 10.–17. století. Prvním výstupem je předmětná kniha, mapující sbírkové předměty ve fondech Muzea Komenského v Přerově, doplněné o sbírky Zámku Tovačov, Městského muzea Kojetín, Muzea a galerie Hranice na Moravě, Vlastivědného muzea v Olomouci i o artefakty ze soukromých sbírek, vážící se k regionu Přerovska. Většinu z celkových 420 položek tak představuje archeologizovaný materiál z okresů Přerov, Kroměříž, Olomouc, Prostějov či Vsetín. Menší část pak představují starší akvizice, zahrnující dary či nahodilé sběry. U takto vzniklého souboru pak nepřekvapivě chybí nálezové okolnosti, na což autoři v úvodních pasážích upozorňují jako na jeden z limitů. Původní přírůstkové knihy tento handicap vyvažují jen minimálně, neboť soudobé evidenční zápisy neoplývají z dnešního pohledu náležitou vypovídající hodnotou, neboť byly psány za evidenčním, nikoliv odborným katalogizačním účelem. Podobnou sdělností (ne)oplývají i další dobové písemnosti. Je však třeba kvitovat, že se autoři pokusili v tomto směru udělat maximum.  

Následující kapitoly byly autory pojaty tak, aby čtenáři poskytly oporu a potřebný kontext. Petr Žákovský a Zdeněk Schenk tak nejprve přibližují historii přerovského muzea a genezi tamní sbírky militarií z období středověku a raného novověku. Podobně jako v případě dalších měst sahá tradice přerovské organizované sbírkotvorné činnosti do sklonku 19. století, konkrétně do roku 1888, kdy tu bylo založeno městské muzeum. Třebaže stěžejními tématy byly od počátku osobnosti Jana Blahoslava a Jana Amose Komenského, postupem doby se rozrůstaly sbírky, dokumentující historii regionu obecně, a to včetně předmětů militárního charakteru. Již nejstarší přírůstkové knihy, vedené od roku 1902 do 30. let 20. století, zachycují řadu akvizic tohoto typu. Autoři v těchto pasážích stručně, leč přehledně nastiňují vývoj přerovského sbírkového fondu, jak v rovině akvizic a ztrát (především v období II. světové války), tak v rovině uchovávání a instalací, a to až na práh současnosti. Reflektují také dobové organizační proměny muzejní sítě a na tomto základě osvětlují nejen genezi přerovských sbírek, ale i teritoriální a obsahovou koncepci vlastní knihy. Další kapitola uvádí čtenáře do historie vojenských konfliktů v širokém období mezi zánikem velkomoravských struktur a Vestfálským mírem z roku 1648. Třebaže Petr Žákovský a Zdeněk Schenk obsáhlé téma pojímají v nejnutnější stručnosti a neztrácejí se zřetele zacílení na přerovský region, daří se jim zároveň ukotvení v širším dobovém politickém a geografickém kontextu, a to aniž by výklad ztrácel na přehlednosti a sdělnosti. Gros v těchto pasážích představuje epocha markraběcích a husitských, resp. česko-uherských válek a doba války třicetileté.

Po těchto „servisních“ kapitolách již přichází na řadu stěžejní část knihy, tedy představení vlastních militarií. Autoři zde podrobně představují jednotlivé druhy zbraní a zbroje daného období. Pojednávají postupně o zbraních chladných (tj. meče, kordy, palaše, dýky, tesáky), úderných (tj. palcáty a sekery), dřevcových (tj. kopí a halapartny), střelných (tj. luky a kuše) a palných (tj. děla, bombardy, hákovnice, ručnice, píšťaly, muškety), včetně příslušenství (pochvy, hroty šípů a šipek, projektily a munice, napínací háky, furkety). Stranou samozřejmě nezůstávají ani zbroje a další ochranné prostředky či jezdecká výstroj (tj. ostruhy, třmeny, součásti uzdění). Každá podkapitola je koncipována tak, že poskytuje informace nejen o chronologickém vývoji a typologii daných militarií i o proměnách vojenské strategie a taktiky, ale také o výrobních postupech a širších sociálních a ekonomických faktorech, se zbrojařstvím a válečnictvím spjatých (např. proměna role meče v rámci středověké společnosti). Tyto obecné charakteristiky jsou pak autory ilustrativně demonstrovány na vybraných příkladech z Přerovska, resp. střední Moravy. Na tuto primárně výkladovou část pak integrálně navazuje část materiálová, která katalogovým způsobem přibližuje konkrétní typy militarií. Tematické členění katalogu odpovídá předchozí popisné kapitole, zde ovšem podstatu ještě více, než předtím, tvoří jednotlivé sbírkové předměty. Katalog zahrnuje 420 položek, přičemž jednotlivá hesla, doprovázená fotografií, přinášejí údaje o uložení předmětu, inventární či přírůstkové číslo, charakteristiku daného předmětu a dalších informace o jeho původu, dataci, rozměrech, resp. váze, a případně i o nálezových okolnostech či o tom, zda (a případně kde) byl předmět již publikován. I když jsou fotografie menšího rozměru, povětšinou dostačují k tomu, aby si čtenář udělal potřebný obrázek. Nadto, především v případě malých předmětů (hroty šipek a šípů, projektily) autoři zvolili jinou koncepci obrazové přílohy, která je tak sice oddělena od vlastního katalogového hesla, ale umožňuje tak detailnější záběr. Analogicky je řešena i fotodokumentace výrobních značek na zbraních a nápisů na čepelích. Vedle této fotografické dokumentace katalogové části knihy text průběžně doplňuje bohatá tematická obrazová příloha i několik přehledových tabulek, zachycujících typové a početní zastoupení jednotlivých militarií jak ve sbírkách přerovského muzea, tak na jednotlivých lokalitách. Obligátní součástí knihy je samozřejmě i seznam použitých pramenů a literatury a anglickojazyčné resumé.

Kniha Petra Žákovského a Zdeňka Schenka dobře plní účel, který si autoři vytkli za cíl. Široké veřejnosti podává přehledný obraz vývoje středověkého a části raně novověkého (do poloviny 17. století) vojenství, odborníkům pak poskytuje bohatý a pečlivě zpracovaný studijní materiál pro další badatelské uchopení. Není tak třeba mít pochyb, že si kniha své čtenáře najde, a bylo by jen záhodno, aby i úvodní Žákovského a Schenkův apel padl na úrodnou půdu a v budoucnu byly obdobným způsobem zpracovány a publikovány i další muzejní sbírky. Jejich kniha v tomto ohledu představuje vhodný vzor.