Komunikace ve středověkých městech

Čapský, Martin a kol.: Komunikace ve středověkých městech. Opava 2014, 195 s. ISBN 978-80-7510-109-9

Téma komunikace v širokém slova smyslu (tj. komunikace kulturní a sociální) je už dlouho moderním (až módním) předmětem zájmu zahraniční historiografie, v českém prostředí však překvapivě tak frekventovanou problematiku nepředstavuje. Útlá publikace s názvem Komunikace ve středověkých městech tak představuje originální domácí pokus uchopit dané téma v oblasti medievistiky. Jedná se o kolektivní počin, který vznikl na půdě Slezské univerzity v Opavě pod patronací docenta Martina Čapského. Jednotlivé kapitoly knihy se zaměřují na otázku komunikace ve městech střední Evropy pozdního středověku (s přesahem do raného novověku), prim tu ovšem s ohledem na složení kolektivu hrají české země.   

            Úvodní hled do problematiky komunikace a středověkého skýtá studie Martina Čapského. Ten koncept komunikace tematizoval už ve své habilitační práci s názvem Zrození země – komunikující společenství pozdně středověkého Slezska. Autor zde přehledně skicuje, co všechno se rozumí komunikací očima moderní metodologie historické vědy. Další kapitoly jsou už zaměřeny konkrétněji, přesto vhodně rozvíjí Čapského úvod a předestírají čtenáři mnohobarevnost tématu i jeho uchopení. Tomáš Borovský tak pojednává o roli zvonů v městské komunitě a demonstruje tak čtenáři jak zásadní význam zvony pro středověkého člověka měly, což si dnes málokdy uvědomujeme. Hned následující příspěvek překračuje hranice českého prostoru. Grzegorz Myśliwski se zaměřil na otázku jazyků, používaných v dálkovém obchodu ve středovýchodní Evropě, přičemž – jak se dalo očekávat – akcentuje význam latiny a němčiny (nejpozději od 13. století). Upozorňuje však, že dálkový obchod nebyl ze své podstaty výsadou jediného jazyka. Naopak poměrně překvapivý může být poznatek, upozorňující na význam češtiny v 15. století. Beata Możejko upírá svou pozornost k zajímavému tématu, jímž se stalo město Gdaňsk po připojení k Polsku. V centru zájmu Beaty Możejko tak stanula podoba finančních vztahů a komunikace mezi Gdaňskem a polským panovnickým dvorem, resp. komorou. Prostředí švýcarských měst se ve své stati věnuje Klára Hübner. Pojednává o komunikaci dálkových poslů na příkladu města Bern. Příspěvek Hany Komárkové naopak znovu obrací pozornost na městský mikrokosmos a jeho vnitřní život. Komárková představuje fenomén přísahy v městské societě pozdního středověku a raného novověku, kterou pojímá jako institucionální komunikaci. V podobné rovině setrvává následně také text Davida Radka. Ten na konkrétním příkladu  kauzy popravy vratislavského měšťana a předního člena městské rady Heinze Dompniga, kterou vykresluje jako symbolickou manifestaci politiky města v době soupeření mezi Matyášem Korvínem a Vladislavem Jagellonským o českou královskou korunu. Sousedskými vztahy v rámci městské pospolitosti a jejich stmelující i naopak rozdělující podobou se zabývá Michaela Antonín Malaníková. Závěrečné slova pak patří Martinu Musílkovi. Ten se chopil tématu forem komunikace v době husitské na příkladu listů pražských měst, adresovaných uprchlým měšťanům. Ve výsledku se tak Musílkovi podařilo zajímavě pojednat o sociální proměně pražského městského prostředí v 15. století a zpřesnit závěry starší historiografie.

Už výše lehce naskicovaný obsah dává tušit klady i zápory anotované monografie. Autorský kolektiv představil nosný inspirativní koncept a důkladně poučen zahraničním bádáním aplikoval tyto postupy na především českou pramennou matérii. Výsledkem je mnohobarevná mozaika různých témat i interpretačních postupů, která čtenáři umožňuje vstup do problematiky a vyzývá k následování. Odvrácenou stranou téže mince je pak skutečnost, že vyjma obecného chronologického rámce a vlastního tématu komunikace (které je nadto pojato široce – což, znovu zdůrazňuji, chápu jako klad) kniha postrádá výraznější jednotící linku. Domnívám se však, že gros představuje v první řadě kvalita jednotlivých příspěvků, a ta je na velmi vysoké úrovni. Nepochybuji, že především texty Martina Čapského, Tomáše Borovského, Michaely Antonín Malaníkové či Martina Musílka si najdou své místo v poznámkových aparátech kolegů. Jako základní kámen příštího studia tak titul Komunikace ve středověkých městech svou roli v zásadě velmi dobře plní.