Srážka u Svinišťan v roce 1866
Zdeněk Jánský: Srážka u Svinišťan v roce 1866. Komitét pro udržování památek z války roku 1866, Hradec Králové 2012, 126 s., ISBN 978-80-904841-0-8.
Prusko-rakouská válka roku 1866 náleží bezesporu ke klíčovým vojenským konfliktům 19. století s nepřehlédnutelnými důsledky pro budoucnost nejen znesvářených stran, ale celé Evropy. Samotná bitva u Hradce Králové, která průběh války rozhodla, bývá označována za druhou největší bitvu tohoto století, hned po tzv. bitvě národů u Lipska roku 1813. A jak ukazují každoroční pietní vzpomínkové akce v místě bojiště na Chlumu, bitva u Hradce Králové a s ní tedy i válečné události horkého léta 1866 nejsou cizí ani nejširší veřejnosti. V domácím dějepisectví však globálně vzato stojí prusko-rakouská válka ve stínu válek napoleonských ze strany jedné a první světové války ze strany druhé. Pomineme-li spíše popularizační publikaci Oty Urbana (1986), charakteristickou důrazem především na politické aspekty konfliktu, a přehledové publikace typu Vojenské dějiny Československa (1986) či Člověk, zbraň a zbroj v obrazu doby (1984), disponuje česká historiografie jedinou moderní prací, jejímiž autory jsou profesionální historici. Příznačné však je, že přes existenci Bělinova a Fučíkova rozměrného titulu Válka 1866 (2005) se badatelé stále vracejí k letitým knihám Otakara Jedličky (1883), Serváce Hellera (1896) nebo Karla Kudra (1936). Naznačené postavení války roku 1866 výmluvně odráží např. i to, jaký prostor dostala v publikaci Ivana Šedivého a Marie Koldinské Válka a armáda v českých dějinách. O mnoho agilnější je přitom dějepisectví regionální či vlastivědné. Z tohoto podhoubí vychází poměrně velké množství titulů, cenou za to je však poněkud rozkolísaná kvalita jednotlivých příspěvků. Už sám tento fakt ale svědčí o tom, že problematika válečného roku 1866 pozornost veřejnosti přitahuje.
Předkládaná kniha Zdeňka Jánského spadá právě do kategorie amatérského dějepisectví. Bylo by ale chybou titul a priori odsoudit. Zdeněk Jánský jednak patří ke členům občanského sdružení Komitét pro udržování památek z války roku 1866, z čehož lze odvodit aktivní zájem a studovanou problematiku a s ní spjatou erudici. Důležitější je ovšem fakt, že je publikačně velmi aktivní a mezi jeho zásluhy patří podrobné studium průběhu prusko-rakouské války na Náchodsku. Vedle řady dílčích studií a článků (především ve specializovaném časopise Bellum 1866) je Jánský autorem dvou monografických, v nichž představil bitvy u Náchoda a České Skalice. Kniha o střetu u Svinišťan tak volnou trilogii o válečných událostech v severovýchodních Čechách symbolicky uzavírá. Střet u Svinišťan byl nejen posledním z oněch tří bitev, které se ve dnech 27.-29. června 1866 na Náchodsku odehrály, ale i jeho význam spočíval jen v potvrzení výsledku předchozích vítězství V. armádního sboru II. pruské armády generála Karla von Steinmetz. Z této skutečnosti pak vychází i rozsah knihy, která je nejútlejší ze zmíněných tří Jánského knih. Je otázkou, zda tento fakt ovlivnil koncepci knihy a vedl autora k rozhodnutí zařadit i pasáže, které se srážkou u Svinišťan nesouvisí, anebo zda autor spíše usiloval o komplexní pojetí.
Úvod knihy totiž představuje stručné podání dějin obce Svinišťany, a to od sklonku středověku. Hned v úvodu se tak nejmarkantněji ukazuje slabina toho, že autor není školený historik. Ve svém líčení je totiž závislý především na literatuře (např. na Augustu Sedláčkovi), opakovaně čerpá také z kroniky Josefa Kafky z přelomu 19. a 20. století. Opomineme-li fakt, že kronika není leckdy ani citována, takže čtenář si není jist, odkud pochází v uvozovkách uvedený text (samotné citování se spíše nestandardní a obecně doplňkový aparát knihy představuje spíše vysvětlivky než odborné poznámky pod čarou), její užití by bylo akceptovatelné pro líčení samotné prusko-rakouské války, jsou-li odtud ale čerpány obecné údaje např. o Šmalkadské válce, nemůže se poučený čtenář ubránit rozpakům. Zdeňku Jánskému je však i přesto nutno přiznat, že k přejímaným údajům přistupuje kriticky, jak je zřejmé např. z pasáží o původu jména obce Svinišťany. Přes veškerou snahu autora však nástin dějin obce nepůsobí příliš organicky vůči hlavnímu tématu, stačilo spíše nastínit dějin obce těsně před samotným rokem 1866 (např. údaje o struktuře osídlení ve válečném roce zajímavý kontext skutečně mohou nabídnout, byť se jedná o pouhý výčet bez interpretace). Přehled majitelů panství od konce středověku a vývoj osídlení podle berní ruly a tereziánského katastru však po mém soudu tvoří zbytnou nadstavbu. Jánský dále pojednává o dvou významných rodácích: Josefu Františku Smetanovi (1801-1861) a Ignáci Müllerovi (1809-1881). Zde opět výraznější souvislost s válkou roku 1866 chybí, především v případě národního buditele Smetany. Doktor medicíny Müller ovšem působil jako lékař v Náchodě a u rodiny knížat Schaumburg-Lippe a jako takový měl v péči raněné náchodského lazaretu.
V další části knihy Jánský shrnuje průběh válečných akcí v okolí Svinišťan. Opět tuto kapitolu koncipuje široce, vyprávění totiž začíná v 15. století kondodiérem Janem Koldou ze Žampachu a pokračuje přes události třicetileté války až k válkám s Pruskem Friedricha Velikého a vojnám napoleonským. Zatímco tereziánské války lze v řadě ohledů považovat za prolog války prusko-rakouské a zařazení těchto událostí je proto možné kvitovat s povděkem (např. podíl Svinišťanských na stavbě josefovské pevnosti), v případě starší historie je souvislost s hlavním tématem opět víc než volná. Sám Jánský přitom leckdy konstatuje, že vlastně nevíme, zda se ta která kampaň skutečně Svinišťan dotkla. Zúžením záběru mimo svou specializaci by se také vyhnul problému s přejímáním antikvovaných údajů jako např. hypotéza o Janu Koldovi otci a synu (viz monografie Vladimíra Wolfa). Diskutabilní je také fakt stavět toliko na knize z roku 1857, když k třicetileté válce existuje záplava modernější literatury. Gros knihy samozřejmě představuje samotná prusko-rakouská válka z léta 1866. Pokud předchozí pasáže vyzněly kritičtěji, zde je naopak na místě jednoznačné uznání. Zdeněk Jánský prokazuje svou erudici v dané problematice a čtenáři nabízí velice minuciózní a podrobné seznámení se se samotnou bitvou u Svinišťan i jejími regionálními souvislostmi. Na tomto místě je naopak zájem o život lidí ve Svinišťanech naprosto na místě a vhodně doplňuje představu o dobových poměrech, např. stran informovanosti. Na řadě příkladů totiž Zdeněk Jánský ukazuje šíření nepodložených fám a narůstání paniky civilního obyvatelstva, jehož povědomí o válce nebylo valné (typickým příkladem je fáma o tom, že postupující Prusové do své armády nabírají muže z oblastí, které ovládli). Přiblížení samotné srážky mezi IV. rakouským a V. pruským sborem je Jánským pojato velice podrobně, uspokojen tak musí být i ten nejnáročnější čtenář. Opět je tu třeba vyzdvihnout Jánského kritický přístup, s nímž koriguje mylné údaje pramenů i literatury – např. omyl kronikáře Kafky, byť současníka, stran času návštěvy vrchního velitele Benedeka a arcivévody Leopolda na bojišti nebo topografické přehlédnutí v literatuře, daná neznalostí regionu, apod. Jelikož publikace byla vydána Komitétem pro udržování památek z války roku 1866 nepřekvapí, že Jánského pozornost je zacílena i na funerální památky, se svinišťanskou bitvu spjaté. V současné době je na bojišti evidováno 22 památek, přičemž nejstarší z nich byla vystavěna již roku 1867 na připomínku padlých c. k. pěšího pluku arcivévody Josefa. V závěru pak Zdeněk Jánský shrnuje osudy IV. rakouského armádního sboru po bitvě u Svinišťan, s logickým důrazem na tragické události u Hradce Králové 3. července, kde se vojáci tohoto sboru podíleli v tragickém boji v lese Svíb. Jánského kniha také obsahuje cenné přílohy: ordre de bataille IV. rakouského armádního sboru i výpis jeho ztrát u Svinišťan, analogicky také ordre de bataille V. pruského armádního sboru, také včetně ztrát, dále je součástí relativně početná obrazová příloha. Do této kategorie také spadají stručné medailonky hlavních činitelů rakouského IV. sboru, polního podmaršálka Festetisce de Tolna, polního podmaršálka Mollinariho von Monte-Pastello a plukovníka Görtze von Zertin. Zde je zajímavé sledovat mimo jiné hodnocení zmíněných velitelů, která před válkou nechal vypracovat pruský generální štáb, a srovnávat je s doloženým působením dotyčných během války.
Přes spíše kritické hodnocení koncepce a úvodních pasáží, resp. dílčí řemeslné a metodologické nedostatky, které byly naznačeny výše, je možné recenzi uzavřít slovy, že v tom hlavním, tedy v představení vojenského střetu mezi rakouskými a pruskými vojsky, k němuž došlo dne 29. června 1866 u Svinišťan, lze předloženou knihu hodnotit pozitivně. Důvodem je především snesené penzum informací, dostatečně kritické pojetí a detailní optika, což je přesně to, co činí tento druh publikací přínosným.