Čeští důstojníci ve válkách let 1848–1849

Milan Hlavačka – Zdeněk Munzar – Zdeněk Vašek: S Bohem za císaře a vlasť! Čeští důstojníci ve válkách let 1848–1849. Academia – Ministerstvo obrany České republiky – Vojenský historický ústav, Praha 2018, 491 s. ISBN 978-80-200-2815-0; 978-80-7278-742-5.

Průběh roku 2018 zřetelně ukázal, že události roku 1848 patří sice po právu do učebnic dějepisu, avšak už nejsou součástí české historické kolektivní paměti. Formativní dobu, kdy Evropou prošlo tzv. Jaro národů a otřásla jí vlna revolucí a válek, zůstala ve stínu stoletého jubilea vzniku Československé republiky a dalších „osudových osmiček.“ O to cennější je obsáhlá a velkoryse vybavená publikace, které se zaměřila na války let 1848–1849, resp. podíl a roli rakouských důstojníků českého původu v nich. Podepsaní jsou pod ní jako hlavní autoři Milan Hlavačka, Zdeněk Munzar a Zdeněk Vašek, na vzniku knihy se však dílčím způsobem podíleli i další přispěvatelé.

V úvodu autoři přibližují svou optiku, s níž k sepsání knihy přikročili. Správně konstatují komplexnost historického vývoje v letech 1848–1849, stejně jako skutečnost, že historiografie (především domácí) akcentovala spíše revoluční události dané doby, zatímco rozměr vojenský zůstával poněkud stranou – s výjimkou svatodušních bouří a magnetizující osobnosti maršála Radeckého. Přes až nepřehledné množství literatury také platí, že některé aspekty dění v letech 1848–1849 pojednány naposledy v 19. století. Ještě podstatnější je osvětlení toho, jak autoři chápou národnost v polovině 19. století, tj. v době, kdy se vnímání tohoto mnohovrstevnatého fenoménu významně proměňuje a láme, a podle jakého klíče tedy ony české důstojníky rakouské armády nahlížet.

Strukturou se kniha dělí na několik částí. První část tvoří pasáže, které mají čtenáři poskytnout úvodní servis a zorientovat jej v širším kontextu tématu. Logický úvod tak představuje vhled do obsáhlého a komplikovaného tématu revolučního dění let 1848–1849. Daná kapitola stručně, přehledně, ale přesto výstižně přibližuje revoluční kvas v Rakousích, českých zemích, Uhrách, německých státech a severní Itálii, jeho podstatu i důsledky v oblasti politické, hospodářské, sociální, správní i národnostní. Po nastínění rozměru politického se v souladu s dobovým vývojem nastupuje rozměr vojenský. Následující kapitola tak detailně popisuje eskalaci revoluce v Itálii a vojenské operace, ve které revoluční étos přerostl. Přehledně strukturovaný výklad je doprovázen krátkými graficky oddělenými medailonky klíčových osobností zúčastněných stran, které do soudobého dění zasáhly. Analogicky je pak koncipována i další kapitola, věnovaná průběhu revolučních bouří v Uhrách.

Na tomto základě, kdy je již čtenář dostatečně obeznámen se všemi aspekty dění v revolučních letech 1848–1849, přistupují autoři k tomu, co činí gros jejich knihy, tj. k představení českých (zopakujme, že je to míněno nikoliv v etnickém, ale státoprávním slovy smyslu v souladu s dobovým chápáním) důstojníků, kteří se válečných kampaní oněch pohnutých časů účastnili. Samostatnou pozornost autoři věnují vykreslení života a kariéry klíčové osobnosti let 1848–1849, a sice proslulého Josefa Václava hraběte Radeckého z Radče, poté se podobně zaobírají méně známými postavami Edmunda Leopolda Bedřicha knížete Schwarzenberga, bratrance proslulého Felixe Schwarzenberga, Alfréda Kandida Ferdinanda knížete Windischgrätze, vedle Radeckého patrně nejznámějšího symbolu revolučních bouří, a Františka Jindřicha hraběte Šlika, podle autorů nevšední, leč českou historiografií opomíjené osobnosti vojenských dějin. O dalších důstojnících císařské armády i jejich oponentů pojednává souborně následující kapitola. Před čtenářem zde defilují tak rozdílné, přesto zajímavé osobnosti jakými byli Eduard hrabě Clam-Gallas, Ferdinand Antonín Čenský, Leopold hrabě Kolowrat-Krakowsky, Wilhelm Ramming von Riedkirchen, Emanuel Solomon svobodný pán von Friedberg-Mírohorský, Felix kníže Schwarzenberg a řada dalších.

Pro celou knihu platí, že je doprovázena skutečně bohatým množstvím doprovodného materiálu, ať už v podobě reprodukcí soudobých vyobrazení, portrétů, map, ale i fotografií rozličné výzbroje i výstroje a dalších reálií, převážně se sbírek Vojenského historického ústavu v Praze. Tento ilustrativní doprovod představuje nejen vděčné vizuální oživení knihy, ale vhodně doplňuje text a tvoří integrální součást výkladu.

Publikace zahrnuje také několik dodatků se vztahem k hlavnímu textu. Je jím chronologický přehled bojů v Itálii a Uhrách v letech 1848–1849, soupis nositelů Vojenského řádu Marie Terezie vyznamenaných za kampaně revolučních let, jmenný přehled vyšších důstojníků padlých v těchto bojích. Neméně cenným bonusem jsou edice části pamětí Emanuela Salomona von Friedberg-Mírohorského s názvem Dvacet měsíců pohnuté doby v pěším pluku č. 28 (publikováno 1889) a Kniha vojínův Rakousko-uherských Vlastenecké pamětihodné rozličnosti pro poddůstojníky a mužstvo c. k. armády Ferdinanda Čenského (1880). Obligátní součást tvoří (výběrová) bibliografie, obsáhlý a pečlivý poznámkový aparát, a s ohledem na informační bohatství rozprostřené v obsáhlém textu i velmi užitečný jmenný a místní rejstřík.

Kniha, připravená Milanem Hlavačkou, Zdeňkem Munzarem a Zdeňkem Vaškem, nejenže  záslužně připomíná opomenuté výročí, ale především zdárně přibližuje překvapivě nepříliš reflektovanou kapitolu dějin 19. století. Pokud už jsou v českém prostředí války let 1848–1849 traktovány, děje se tak výhradně prostřednictvím ikonické osobnosti maršála Radeckého, jehož aureola (jakkoliv oprávněná) zastiňuje vše ostatní. Milan Hlavačka, Zdeněk Munzar a Zdeněk Vašek upozornili ve svém přitažlivém a poutavém textu i na další postavy důstojníků rakouské armády z českého prostředí, čímž podnikli nikoliv nepodstatný krok k tomu, aby se tato optika proměnila. Jejich kniha je pro to svou erudicí a zároveň atraktivitou tím nejlepším předpokladem.