Lexikon padlých pruských důstojníků
Jaroslav Dvořák: Lexikon pruských důstojníků padlých roku 1866
Hradec Králové, Jiří Blahuš – AXA 2014, 262 s. ISBN 978-80-260-5975-2
Předkládaná kniha bezprostředně, časově i tematicky, navazuje na starší autorův titul Libellus honoris c.k. důstojníků padlých ve válce roku 1866 z roku 2011. Nepřekvapí proto, že sleduje i stejnou koncepční linii. Gros obsahu publikace tedy tvoří, jak již název naznačuje, soubor medailonků důstojníků pruské armády (resp. armád), kteří padli či zemřeli na zranění, utržená během válečného tažení v roce 1866.
Jak autor předesílá v úvodu, na rozdíl od strany rakouské, ztráty pruské strany dokumentovaly již publikace vydané tiskem mezi lety 1866-1870. Tyto práce vytvořily pro Jaroslava Dvořáka dobrý odrazový můstek, zároveň si ale Dvořák vytkl za cíl opravit nedostatky této publikace, resp. aktualizovat informace týkající se funerálních památek, s pruským tažením z roku 1866 spjatých. Prvním krokem se nutně stala heuristika jednotlivých plukovních dějin pruské armády, což samo o sobě představuje nikoliv triviální úkol s ohledem na jejich dostupnost v českém prostředí. Přitom nelze než souhlasit s názorem Jaroslava Dvořáka, že tématu prusko-rakouské války chybí v domácích souřadnicích právě optika, kterou skýtají prameny a literatura pruské, resp. německé provenience. Dále zde mohl Dvořák uplatnit svou dlouholetou znalost německých a českých bojišť a památníků, které se tam nacházejí.
V úvodních pasážích Jaroslav Dvořák nastiňuje zvolenou metodologii, pracovní postup i problémy, s nimiž se musel při práci vyrovnat. Dobové seznamy např. nezahrnovaly důsledně zesnulé, kteří nepadli přímo v poli, ale zemřeli až následkem zranění nebo infekce. I v české literatuře je přitom známým tématem epidemie cholery, která kráčela vojákům v patách. Ani české a moravské prameny (např. matriky zesnulých) však nejsou v tomto směru vždy spolehlivým pramenem. Kruciálním problémem, který musel Jaroslav Dvořák řešit, je ovšem skutečnost, že pruské oficiální prameny uvádějí u padlých pouze hodnost a příjmení, nikoliv křestní jméno. Identifikace padlých tak byla mnohdy skutečným oříškem, který se ne vždy podařilo rozlousknout. Následuje přehledné pojednání o organizaci pruské armády a systému služebních hodností, díky čemuž se čtenáři dostává pevné opory při orientaci v textu. Hlavní část knihy tvoří jmenný seznam padlých pruských důstojníků. Jednotlivé abecedně řazené medailonky poskytují základní informace o jednotlivých osobnostech, mnohdy jsou dokonce až překvapivě obsáhlé a dosvědčují tak Dvořákovu píli a zápal pro téma studia. Medailonky jsou doprovázeny odkazy na prameny a literaturu, z nichž autor čerpal, a doplňují je často portréty dotyčných osob či alespoň pomníků jejich památce věnovaných. Celkem Jaroslav Dvořák snesl údaje o 340 příslušnících pruské armády, které stálo tažení z roku 1866 život. Kniha dále obsahuje užitečný jmenný seznam pruských padlých podle příslušnosti k jednotce, což jistě každý badatel na poli dějin prusko-rakouské války ocení, v tabulce vyvedený celkový přehled pruských ztrát podle jednotek, hodností a jednotlivých bojových střetů, samostatně také autor rozebírá druhy a příčiny úmrtí pruských vojáků. Závěrečnou kapitolu pak Jaroslav Dvořák věnoval ohlédnutí za životem a dílem dr. Miroslava Vycpálka, dlouholetého činovníka Komitétu pro udržování památek z války roku 1866 a především neúnavného badatele na poli dějin prusko-rakouské války roku 1866 a památek s tímto tématem spjatých. Kapitola je (pochopitelně) laděna osobněji než předcházející výklad a třebaže působí mírně disparátně, nejde o nic zásadně rušivého a vážnější zájemce o dějiny roku válečného 1866 najde i zde řadu zajímavých informací. Kniha je také vybavena slovníčkem zeměpisných názvů, soupisem používaných zkratek (Jaroslav Dvořák cituje specifickým, leč soudržným a především plně dohledatelným způsobem) i sumárním přehledem pramenů a literatury z nichž autor při psaní práce vycházel. S ohledem na charakter práce tak zamrzí jen absence místního rejstříku, který by usnadnil rychlé dohledání konkrétních padlých při konkrétním střetu.
Lexikon pruských důstojníků padlých roku 1866 je bezesporu záslužným a potřebným dílem, které představuje cenné obohacení literatury k dějinám prusko-rakouského konfliktu z roku 1866. Všem vážným zájemcům o toto téma tak lze knihu jenom doporučit, a to obzvláště v kombinaci s předcházejícím Dvořákovým titulem, který představuje s předmětnou knihou volně provázaný celek. Obě knihy Jaroslava Dvořáka totiž představují v domácí historiografii prusko-rakouské války unikát.