Dekorace k rakousko-prusko-italské válce 1866

Jindřich KUDRNA – Jana VAŇKOVÁ, Dekorace k rakousko-prusko-italské válce 1866, Hradec Králové 2021, 162 s., ISBN 978-80-907433-6-6

Problematika prusko-rakouské války roku 1866 se těší poměrně setrvalé pozornosti badatelů i čtenářské veřejnosti a především na českém severovýchodě představuje tato dějinná kapitola pevnou součást kolektivního historického povědomí. Zároveň však platí, že dominantní pozornost je věnována klasickým vojenským operačním dějinám, spíše než modernějším tématům spjatým s každodenním životem ve stínu války či historickou pamětí na tento konflikt. Předmětná publikace autorského dua Jindřich Kudrna a Jana Vaňková by vlastně mohla stát na pomezí obou badatelských zřetelů. Představuje totiž katalog soukromé sbírky pamětních válečných dekorací (vyznamenání), emitovaných jak státy, účastnícími se konfliktu v roce 1866, tak i různými spolky a institucemi. Vydání knihy se zhostil Komitét pro udržování památek z války roku 1866 při příležitosti 155. výročí událostí prusko-rakouské války.

V úvodu autoři výstižně konstatují, že medaile a vyznamenání tvoří součást snad všech publikací o prusko-rakouské válce, představují zde však pouhý ilustrační materiál bez hlubší reflexe. Ti, kteří by se chtěli s tématem válečných dekorací z prusko-rakouské války seznámit hlouběji, tak měli doposud jen omezenou možnost, kterou představovaly publikace Bohumíra Tuhého a Jiřího Šramara, resp. Václava Měřičky, obojí z roku 1990.[1] Ty jsou však dnes již obtížně dostupné, nadto s ohledem na časový odstup také zastaralé. To samo o sobě násobí význam aktuální publikace Jindřicha Kudrny a Jany Vaňkové, i přes to, že téma s ohledem na charakter pramenné základny nemohlo být vyčerpáno v úplnosti. Klíčové však je, že se v textu zúročil dlouhodobý zájem a studium. Sbírka sama byla aktivně budována po dvě generace a její zpracování se stalo předmětem projektu specifického vysokoškolského výzkumu s názvem „Prusko-rakouská válka 1866 ve světle pamětních medailí a vyznamenání“ na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové. Výsledky této práce spoluautorka prezentovala i na odborné mezinárodní konferenci v roce 2016 a následně publikovala v kolektivní monografii.[2] V mezičase se však podařilo sbírku doplnit, z čeho pak těží publikace stávající. Oba autoři si půdu ke společné práci připravili také při revizi Tuhého a Šramarova textu v roce 2015.[3]

V úvodu autoři nabízejí z podstaty stručný historiografický přehled, především ale prezentují své výchozí pozice, s nimiž přistoupili k syntetickému zpracování pramenného materiálu. Osvětlují stručně, co jsou to pamětní válečné dekorace i jejich genezi, přibližují své chápání dekorací oficiálních (státních) a neoficiálních (občanských). Vysvětlují metodiku svého výběru, např. z dekorací zahraničních (tj. německých a italských) se rozhodli reflektovat pouze ty, které se vztahují k bojům na českém území. Konstatují také, že se do své práce rozhodli nezařazovat pamětní dekorace vzniklé po roce 1989, což ukazuje i tak poměrně neobvyklou šíři záběru, které má potenciál čtenáře překvapit. Jakkoliv autoři v úvodu upozorňují na skutečnost, že kniha není souhrnným katalogem válečných dekorací, sami jedním dechem připouštějí, že alespoň v případě dekorací oficiálních jejich práce tuto úlohu dost možná plní, neboť jejich slovy patrně již na tomto poli k novým zásadním objevům nedojde, a autorům samým ve sbírce chybí toliko jedna jediná památka.

Z hlediska vnitřní koncepce je kniha rozdělena na dva oddíly. V prvním se autoři zaobírají oficiálními dekoracemi států účastnících se války z roku 1866, v druhém se pak věnují ražbám neoficiálním. Z hlediska struktury jsou státy řazeny abecedně a jednotlivé pasáže zachovávají shodnou koncepci. Nejprve je stručně představen daný stát, včetně jeho zařazení v prusko-rakouské válce, následně se autoři věnují popisu jednotlivých válečných dekorací. Dané katalogové heslo se pak skládá z údajů o názvu, dataci, popisu líce a rubu dekorace včetně opisu o obrazu, uvedení rozměrů, váhy, specifikace kovu, z něhož byla dekorace ražena, popisu ouška, stuhy a spony dekorace. Součástí je přirozeně i obrazová dokumentace. Text je přitom důsledně doprovázen kritickým poznámkovým aparátem. V obou částech kniha zahrnuje 101 pamětních dekorací na válku z roku 1866, plus jejich varianty. Část věnovaná neoficiálním pamětním dekoracím je pak členěna podle jednotlivých lokalit ve smyslu míst bojů. Zde jsou povětšinou představeny medaile a plakety vydávané o příležitosti odhalení nových pomníků vojákům v daném místě padlých. Vedle toho jsou samostatně pojednány dekorace vztahující se k tzv. všeobecným válečným pomníkům mimo hlavní bojiště prusko-rakouské války. Další subkapitoly se zaměřují na medaile veteránských spolků a medaile plukovní. Specifickou záležitost představují předměty jako záslužné medaile pro zaměstnance panství Schaumburg-Lippe (Wilhelm princ zu Schaumburg-Lippe se jako důstojník jezdectva přímo účastnil válečného tažení a na jeho náchodském panství byl za války zřízen lazaret pod dohledem jeho manželky) či dekorace spjaté s výročími rozličných osobností s válečným rokem 1866 spjatými, např. medaile k odstoupení kancléře Bismarcka, ke stému výročí narození pruského generála Franseckyho, spjatého s boji v lese Svíb, či výročí aktivní služby rakouského generála von Appel, resp. saského krále Alberta. Vedle medailí jsou v závěru knihy zařazeny i specifické odznaky, vydané k rozličným příležitostem odhalením válečného pomníku počínaje a výročím bitvy u Hradce Králové konče.

Závěr publikace byl autory pojat jako revize výše zmíněného díla Měřičkova, kde Jindřich Kudrna a Jana Vaňková uvádějí Měřičkou publikované údaje v soulad s aktuálním stavem bádání. Jakousi přílohou jsou pak obsáhlé tabulky, informující o držitelích saské zlaté a stříbrné vojenské záslužné medaile udělené za rok 1866. Tabulky zahrnují údaje o pořadovém čísle, jménu držitele, jeho hodnosti, resp. funkci, datu propůjčení vyznamenání, důvod propůjčení vyznamenání a údaj o úmrtí držitele a navrácení vyznamenání. Jakkoliv však mají tabulky jistou informační hodnotu a zřejmý vztah k tématu, autoři přesto zůstali čtenáři dlužni vysvětlení, proč jsou v knize uvedeny zrovna tyto údaje, týkající se výhradně saské armády. Přidanou hodnotu knihy pak zvyšuje četnost a především kvalita obrazové dokumentace, které se zhostil fotograf Ondřej Littera, jehož tak lze po zásluze považovat za jakéhosi spoluautora výsledné práce. Publikace pak čítá i obligátní soupis použitých pramenů a literatury a s ohledem na význam publikace, která má potenciál posloužit i zahraničnímu zájemci o dané téma, je třeba kvitovat nadstandardně obsáhlé resumé v německém jazyce.

Lze tedy shrnout, že kniha o válečných dekoracích z pera Jindřicha Kudrny a Jany Vaňkové představuje záslužný počin, který zdařile – a to jak po stránce obsahu, tak výpravy – nahradil již věkovitou publikaci Václava Měřičky, na níž ovšem oba autoři s respektem navázali. Jejich publikace tak rozhojňuje historiografii prusko-rakouské války z roku 1866 a má podle mého soudu potenciál stát se nejen vyhledávaným „vademecem“ pro faleristy a sběratele, ale její část o oněch tzv. neoficiálních dekoracích představuje i určitou výzvu či inspiraci pro bádání o historické paměti a reflexi války z roku 1866. Oba autoři, stejně jako vydavatel, tak mohou být na výsledek své práce právem hrdí. A pokud se tato kniha stane inspirací pro další podobné počiny, bude její význam jen umocněn.