Poklady zbrojnic na Státních hradech a zámcích

Petr Czajkowski a kol.: Poklady zbrojnic na Státních hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně, Brno 2017, 400 s. ISBN 978-80-87967-13-3.

Publikace, kterou připravil širší kolektiv autorů, představuje výstup projektu NAKI s názvem Symboly moci či sběratelského zájmu? Zhodnocení a interpretace sbírkových fondů militarií na Státních hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu.   Motivací řešitelského týmu bylo vědomí aktuální nevyvážené situace v dokumentaci, identifikaci a interpretaci části militárního fondu, uchovávaného na Státních hradech a zámcích pod správou Národního památkového ústavu. Jedná se bezpochyby o trefné postižení stavu, kdy běžný provoz památkových objektů výrazně limituje badatelskou práci s originálními artefakty coby pramennou matérií. Potenciál daného projektu je tak zjevný a obráží se i v obsahu a charakteru předkládané publikace. Ta je vlastně katalogem stejnojmenné výstavy, realizované řešiteli na přelomu let 2017-2018 projektu v součinnosti s Východočeským muzeem v Pardubicích v prostorách tamního renesančního zámku, úzce spjatého s význačným česko-moravským šlechtickým rodem Pernštejnů. Je na místě také podotknout, že již dříve členové řešitelského týmu připravili několik titulů, které tak představují jakýsi dílčí předstupeň k přípravě aktuální knihy, a sice publikace Zbrojnice na státním zámku Lysice (2014), Malované zbroje na státním zámku Konopiště (2015) a Zbraně a zbroje na státním zámku Hluboká (2017).

Přítomná kniha Poklady zbrojnic na Státních hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu se s ohledem na okolnosti svého vzniku a čtenářské a uživatelské určení dělí na dvě logické části, a to část textovou a katalogovou. Roli úvodu zde sehrává vstupní stať Petra Czajkowského, v níž se pisatel – zcela v intencích projektu – zamýšlí nad genezí a významem sbírek militarií jakožto součásti šlechtických sídel. Petr Czajkowski ve svém textu konstatuje, že tyto kolekce sbírek militární povahy nebyly (počínaje obdobím renesance) vnímány jen jako zbraně, ale že sehrávaly i řadu dalších rolí, počínaje rolí reprezentační, přes roli memoriální, až po roli dekorativní. Czajkowski také nabízí čtenáři vhled do „badatelské kuchyně“ autorského kolektivu. Osvětluje tak, že cílem bylo připravit publikaci, ve které se prolínají dvě autonomní linie, a to linie historického vývoje zbraní i zbrojí a jejich ovlivňování z hlediska chronologického, uživatelského i konstrukčního, s linií sociologicko-filosofické roviny tématu, tj. postižení kontextu vzniku předmětů i tvorby šlechtických militárních sbírek. Dále pak autor přibližuje obsah a strukturu katalogu. Věnuje tak pozornost tématu českých puškařů i význačných českých vojevůdců, klíčovou částí Czajkowského úvodu však je představení význačných českých a moravských zbrojnic, z jejichž fondů pochází materiál prezentovaný v katalogu.   

Další pasáže jsou již laděny konkrétněji. V nich jejich autoři akcentovali vybrané unikátní předměty, na které je podle jejich soudu záhodno upozornit. Ovšem i tyto jednotliviny jsou autory zasazeny do širšího kontextu, čímž jejich výklad neztrácí na sdělnosti. Vladimír Dolínek tak pojednal o puškách s tzv. pažbou s vyhnutím pro levé oko, zhotovených pro Hanuše z Kolovrat (1794-1872). Stanislav Hrbatý představil plátovou turnajskou zbroj italské provenience z konce 16. století, původem z estenské zbrojnice a dnes se nacházející ve fondu zámku Konopiště. Rudolf Protiva se zaměřil na vybrané otázky, spjaté s problematikou restaurování historických zbraní. Tématem Zuzany Vaverkové se stala údajná zlacená zbroj, kterou měl obdarovat císař Ferdinand II. Karla Bonaventuru hraběte Buquoye (1570-1621). Vladimír Kočan závěrem upozornil na zdánlivě banální předmět, fyzilírskou čapku regimentu č. 45 Hessen-Kassel, která však představuje jeden z mála autentických dokladů výstroje této jednotky, rozpuštěné bez náhrady v roce 1806. Zakončení textové části pak představuje užitečný čtyřjazyčný terminologický slovníček odborných či specializovaných termínů v češtině, němčině, angličtině a francouzštině, zahrnující oblast chladných zbraní, ochranné zbroje a střelných zbraní.

Gros publikace tohoto charakteru ovšem představuje část druhá, onen katalog. Ten zahrnuje 200 předmětů z řady památkových objektů České republiky – v úvodu je vyzdvihován především mobiliář ze zámků Lysice, Hluboká nad Vltavou, Český Krumlov, Konopiště, Opočno, Žleby, Mnichovo Hradiště, Kynžvart, Hradec nad Moravicí, Hrubý Rohozec, Lemberk, Benešov nad Ploučnicí, Rájec nad Svitavou, Lednice, Nové Hrady a Velké Losiny, z hradů a zámků Frýdlant a Horšovský Týn či z hradů Bítov, Buchlov, Bouzov, Šternberk, Rožmberk a Křivoklát. Už tento výčet dokládá hloubku vhledu autorského kolektivu do problematiky i reprezentativnost výběru. Katalogový oddíl je uspořádán do pěti tematicko-chronologických bloků, a sice oddíl renesance, věku vojenství 17.-19. století, lovectví 17.-19. století, období romantismu a mimoevropských sbírek. Každá část je uvozena samostatným stručným prologem. Katalogová hesla pak zachovávají jednotnou logickou strukturu: každá položka zahrnuje údaje o umístění daného předmětu včetně signatury, jeho popis, dataci, provenienci, základní míry i odborný komentář s odkazy na základní literaturu. Součástí hesla jsou samozřejmě fotografie, přibližující jak celkový vzhled předmětu, tak vybrané detaily. Grafické zpracování, která někdy bývá příslovečnou Achillovou patou podobných publikací, je na vysoké úrovni, byť ne vše lze označit za optimální. Dlouhé předměty typu mečů, pušek apod. jsou někdy umístěny graficky tak, že zabírají dvě tiskové strany, což ve výsledku vede k tomu, že se předmět jeví v místě vazby „zlomený“, což působí mírně rušivě a je to určitou vadou na kráse jinak fundované i vizuálně zdařilé publikace. V konečném výsledku se však jedná o marginální nedostatek, který je pouze estetického rázu, nikterak však nelimituje badatelskou a odbornou práci s katalogem.   

V souhrnu je tedy možno konstatovat, že předložená publikace Poklady zbrojnic na Státních hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu představuje zdařilé dílo, a to jak samotnou volbou tématu, tak úrovní zpracování textové i katalogové části. Publikace tak slouží nejen cenné ohlédnutí za tím nejlepším ze stejnojmenné výstavy, ale ocení ji i badatelé v oboru dějin vojenství a obecně militární (a lovecké) kultury.