Zbraně a zbroje na Státním zámku Hluboká

VAVERKOVÁ, Zuzana, Zbraně a zbroje na Státním zámku Hluboká. Poklady zbrojnic na hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu, Brno: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Brně 2017, 272 s. ISBN 978-80-87967-04-1   

Předkládaná publikace, jejíž autorkou je Zuzana Vaverková, představuje jeden z výstupů badatelského projektu s názvem Symboly moci či předměty sběratelského zájmu? Zhodnocení a interpretace sbírkových fondů militarií na státních hradech a zámcích ve správě Národního památkového ústavu a doplňuje tak již dříve vyšlé publikace Zbrojnice na státním zámku Lysice (2014) a Malované zbroje na Státním zámku Konopiště (2015). Všechny tři práce vyšly péčí Národního památkového ústavu. Lze předeslat, že téma projektu lze jednoznačně uvítat, neboť ve správě Národního památkového ústavu se nachází řada cenných a zajímavých sbírek, které jsou bohužel jen zřídka odborně zpracovány a zpřístupněny badatelské veřejnosti.

 Zuzana Vaverková se ve svém studiu zaměřila na militaria ze sbírky Státního zámku Hluboká nad Vltavou. Tamní fondy si badatelskou pozornost bezesporu zaslouží. Někdejší schwarzenberská zbrojnice totiž náleží svou kvalitou a rozsahem sbírek k předním souborům v Čechách a na Moravě, což autorka správně zdůrazňuje a charakterizuje hlubockou kolekci jako významem druhou po sbírce militarií ze zámku Konopiště, přičemž snese srovnání i s leckterou sbírkou zahraniční.

Úvodem si Zuzana Vaverková klade – ve vazbě na zacílení daného projektu – klíčovou otázku, která sama o sobě činí předmětnou knihu něčím více, než jen katalogem. Táže se totiž,  jaké faktory stály za vznikem zámeckých sbírek militarií? To jest, zda byla militaria chápána především jako symbolem moci, anebo zda byla předmětem sběratelského zájmu. Na tuto otázku Zuzana Vaverková správně odpovídá, že odpověď je málokdy jednoznačná. Zámecké zbrojnice shromažďovaly památky na slavné předky a připomínaly tak slavnou historii rodu, mohlo však jít také o diplomatické dary i válečnou kořist. A v neposlední řadě se v tvorbě zámeckých kolekcí odrazila také sběratelská móda éry romantismu a historismu. Tato optika je přitom zásadní pro autorčino studium geneze schwarzenberské sbírky militarií. I archivní prameny, které Zuzana Vaverková pečlivě prostudovala, ukazují, že původ hlubockého fondu tkví ve všech zmíněných faktorech.

Vlastnímu katalogu hlubockých militarií předchází obsáhlý úvod, který představuje další z kladů publikace. Zuzana Vaverková svou práci neomezila pouze na práci s vlastními militárními artefakty, ale ponořila se do studia archivních pramenů schwarzenberské provenience, což jí umožnila získat hluboký vhled do historie a proměny hlubocké zámecké zbrojnice. Původ organizované schwarzenberské sbírky zbraní spadá do doby před polovinou 19. století, kdy byly starožitnosti, nacházející se na rodových objektech cíleně shromážděny do podoby „kunstkammer“, tehdy však na zámku Český Krumlov, který měl status rodového sídla. Z roku 1854 se pak dochoval inventář schwarzenberské sbírky militarií. Ten jednak představuje cenný pramen k historii sbírky, především však dokládá vědomý zájem vlastníka na tvorbě sbírky a tedy i její evidenci. Mezi lety 1853-1860 došlo k převozu většiny předmětů na Hlubokou, která nahradila Krumlov jako sídlo rodu. Hlubocká sbírka obsahuje nejen artefakty spjaté se Schwarzenbergy, tj. z doby po roce 1661, ale i předměty, které noví majitelé zdědili po Eggenbercích a Rožmbercích. Podobu expozice pak zásadně ovlivnila novogotická přestavba Hluboké, započatá rokem 1839. V letech 1890-1896 byla provedena celková inventarizace sbírek na Hluboké, výsledkem se stal třísvazkový katalog. Ten tak představuje cenný pramen, ačkoliv má také své limity, jak autorka upozorňuje. K poslední inventarizaci došlo roku 1936. Hlubocká sbírka zbraní a zbrojí byla znárodněna společně s ostatními schwarzenberskými majetky a coby majetek československého státu byla v 50. letech 20. století odborně zpracována. To však nezabránilo řadě často negativních zásahů do integrity sbírky v letech 1948-1989, které byly vedeny motivací ideologickou, jak autorka předestírá. Osudy zbrojnice Zuzana Vaverková v rámci možností pečlivě sleduje – kapitola o historii hlubocké sbírky je kromě citací z archivních pramenů doprovázena vhodně zvoleným fotografickým materiálem, což umocňuje sdělnost i poutavost textu. Obojí prozrazuje jak autorskou pečlivost, tak hloubku vhledu do studované problematiky.

V dalších kapitolách autorka představuje chronologickou i tematickou strukturu hlubocké sbírky a upozorňuje na vybrané unikáty fundusu. O komplexnosti autorčina přístupu svědčí fakt, že k textu je připojen také exkurz o sbírce zbraní schwarzenberské provenience, dnes ve správě Národního zemědělského muzea na Loveckém zámku Ohrada, které kdysi tvořily celek se sbírkou hlubockou. Opomenuto není ani představení schwarzenberských dvorních puškařů, což je další velmi zajímavý tematický okruh. V závěru textové části se Zuzana Vaverková na základě prostudovaných materiálů kloní ve vazbě na úvodní teze k tomu, že do konce 19. století plnila hlubocká sbírka především reprezentativní a dekorativní funkci. Zdůrazňuje však, že zbraně a zbroje byly vždy chápány jako symboly moci, v přeneseném slova smyslu to tedy platí i pro jejich sbírky, které představovaly symboly moci, úzce spjaté s rodovou reprezentací.     

Druhou část knihy logicky představuje katalog zbraní a zbroje ze zámku Hluboká nad Vltavou. S ohledem na rozsah sbírky, čítající několik stovek položek, se jedná pouze výběrový vzorek. S vědomím tohoto omezení se autorka pokusila ze schwarzenberské kolekce vybrat reprezentativní zástupce, kteří rovnoměrně představí všechny druhy militarií z hlubocké sbírky. Katalog je tak tematicky dělen na chladné zbraně, zbroje, střelné a palné zbraně, samostatnou kategorii tvoří orientální zbraně a rozličná varia. V souhrnu tak katalogová část knihy přináší informace o 150 sbírkových předmětech z kolekce státního zámku Hluboká. Sama hesla jsou strukturována klasicky: obsahují údaje o inventárním čísle (případně také původní inventární číslo), dataci, provenienci a rozměrech, dále stručný popis předmětu, případně odkaz na literaturu nebo analogie z jiných sbírek. Samozřejmostí jsou kvalitní fotografie. Méně samozřejmé bývá u tohoto typu publikací odpovídající grafické zpracování, předmětná publikace naštěstí patří ke zdařilejším případům, kdy grafika slouží celku a neuzurpuje si čtenářovu pozornost. Sice ne vše se podařilo optimálně, jedná se však o ojedinělé marginální případy. Ke kladnému dojmu z knihy přispívá i zařazení historických fotografií instalace schwarzenberské zbrojnice, která tak ilustrují autorčinu argumentaci v textu. Součástí knihy je také obligátní seznam použitých pramenů a literatury i jmenný a místní rejstřík, což zvyšuje uživatelskou vstřícnost publikace. 

V souhrnu tak je možno konstatovat, že práce Zuzany Vaverkové, věnovaná souboru zbraní a zbrojí ze sbírek státního zámku Hluboká nad Vltavou, představuje zdařilé dílo, jak samotnou volbou tématu, tak především úrovní zpracování textové i katalogové části. Autorka plně osvědčila svou erudici v široké oblasti militarií i hlubokou recepci archivního materiálu, stejně jako schopnost funkčního propojení psaného slova s obrazem. Veřejnosti je tak její zásluhou představen cenný soubor militarií, a to formou, která umožňuje další badatelské uchopení. Spolu s dříve vydanými publikacemi o lysické a konopišťské zámecké zbrojnici tak kniha Zuzany Vaverkové tvoří hodnotný komplet, který jistě ocení všichni zájemci o široce pojaté dějiny vojenství a militární kultury.