Pomníky a pamětní desky obětem první světové války v okrese Náchod
Věra Vlčková – Jan Čížek: Nevrátili se – mrtví jsou. Pomníky a pamětní desky obětem první světové války v okrese Náchod. Nakladatelství Pavel Mervart, Červený Kostelec 2017, 732 s., ISBN 978-80-7465-294-3.
Pozvolna doznívající stoleté jubileum první světové války se ukázalo být mediálně poměrně vděčným a zjevný zájem veřejnosti se promítl i na relativní početnosti titulů, které se především v letech 2014-2015 objevily na knihkupeckých pultech. Odvrácenou stranu mince pak přirozeně představuje rozdílná kvalita těchto prací. Tento sumář v závěru loňského roku doplnila publikace, která třebaže je zacílena úzce regionálně, neměla by přesto zapadnout. Její autoři Věra Vlčková a Jan Čížek se v ní nezabývají již tolikrát pojednanými bojovými operacemi na frontách Velké války, ale rozhodli se záslužně zmapovat pomníky a pamětní desky, připomínající oběti válečných let 1914-1918, a to se zaměřením na okres Náchod.
Osobně laděný úvod přibližuje jak pohnutky autorů chopit se pera, tak pramennou matérii, z níž vycházeli, včetně jejích kladů i limitů po stránce výpovědní hodnoty. Letmo se dotýkají mobilizace, vztahu Čechů k válce i jejich konání na frontě, tzv. spor o českého vojáka, známý z literatury však nereflektují. Obsáhleji se zaměřují na okolnosti poválečného budování pomníků padlých, a to jak okolnostem jejich zřizování, tak i jejich osudům v méně slavných dobách nacistické okupace i doby těsně poválečné, kdy byla zvláště v německých regionech řada pomníku zničena, jelikož byly chápány nikoliv jako pieta vůči obětem války, ale naopak jako oslava německého militarismu.
Koncepčně se kniha skládá ze dvou částí. Úvodní oddíl si klade za cíl poskytnout vhled do historického kontextu. Tuto část otevírá kapitola věnovaná tématu Východočechů v rakousko-uherské armádě. Rekapitulována je organizace c. a k. vojska, stručně je přiblížena výstroj a výzbroj, hlavní důraz autoři kladou na seznámení s osudy jednotek, jejichž působnost spadala do oblasti severovýchodních Čech, na frontách světové války, tedy v první řadě s královéhradeckým pěším plukem č. 18. Daná pasáž přehledně představuje činnost 18. pluku na začátku války i v jejím průběhu na východní i italské frontě. Naopak pouze letmo se čtenář seznámí s osudy jičínského zeměbraneckého pěšího pluku č. 11, královéhradeckého praporu polních myslivců č. 2 a pardubického dragounského pluku č. 8. Samostatné pozornosti se pak dočkali i východočeští příslušníci československých legiích. I tato kapitola nejprve obecně přibližuje vznik legií, jejich organizaci a následně pak nasazení v Rusku, ve Francii i v Itálii.
Následuje vykreslení všedního života na Náchodsku ve válečných letech. Autoři přibližují dobové vnímání a průběh mobilizace, hospodářské důsledky vypuknutí války počínaje nedostatkem pracovních sil a zapojení žen do hospodářství, přes odvody koní a dobytka, činnosti obilních komisí, které předepisovali rolníkům výše dodávek a od toho se postupně odvíjející všeobecný nedostatek a růst cen, jdoucí ruku v ruce s válečnými půjčkami i péčí o zajatce, raněné a válečné běžence, až po důsledky pro společenský život a mezilidské vztahy.
Závěrečná kapitola první části rozvíjí téma vzniku, charakteristiky a v neposlední řadě ochrany pomníků na padlé ve Velké válce na Náchodsku. Autoři zdůrazňují, že myšlenku zřizování válečných pomníků podpořily nejen hrůzy světové války, ale také regionální tradice památkové péče o místní bojiště z válečného roku 1866. Pasáže první části, jakkoliv pečlivě zpracované a podnětné, však představují toliko širší úvod. Vlastní gros knihy tvoří část druhá, která však na závěr části první úzce navazuje. Je jí obsáhlý komentovaný katalog prvoválečných pomníků v náchodském okrese. Tato část je strukturována abecedně podle názvů jednotlivých obcí a každý medailonek obsahuje základní informace o poloze a historii lokality, dále pak popisuje zmíněné památky, včetně soupisu padlých, a celek dokresluje obsáhlými citacemi z dobových pramenů, především (avšak nikoliv výhradně) z kronik a dalších pamětních knih. Vše je samozřejmě doprovázeno historickými i současnými fotografiemi. Samostatně jsou pojednána svědectví písemných pramenů vzpomínkového charakteru o padlých v první světové válce z obcí, kde nedošlo k vybudování památníku. Závěrečné pasáže tvoří stručné medailonky tvůrců jednotlivých památek, ať už sochařů, architektů, ale i kameníků a restaurátorů. Kniha samozřejmě obsahuje obligátní seznam použitých pramenů a literatury, s ohledem na přehlednou encyklopedickou strukturu pak nevadí absentující rejstřík.
Pomníky padlých z let 1914-1918, nacházející se snad ve všech obcích České republiky, jsou trvalou připomínkou jejich oběti, těší se však menší pozorností než např. pomníky z prusko-rakouské války 1866. Kniha Věry Vlčkové a Jana Čížka, mapující tyto památky na příkladu náchodského regionu, představuje pečlivou, fundovanou a v dobrém slova smyslu vyčerpávající práci, která si nejen nepochybně najde své čtenáře, ale dokonce třeba inspiruje i další badatele z jiných regionů.