O psu nemluvě

 

... o psu nemluvě aneb Jak jsme nakonec přeci jen našli biskupův pařízek – Connie Willisová

 

Předcházející česky vydaná kniha Connie Willisové s názvem Kniha posledního soudu si vysloužila více než pozitivní recenzentské ohlasy a tak se zdá, že napodruhé se autorce vstup do povědomí českých čtenářů zdařil. A jelikož železo je třeba kout, dokud je žhavé, na knižní pulty právě přichází nový titul této americké spisovatelky. Bude spanilá jízda Connie Willisové českými, moravskými a slezskými SFF luhy a háji pokračovat? Odpověď se pokusí nabídnout následující řádky.

 

Má očekávání stran aktuálního titulu Connie Willisové byla o to větší, že autorka (potažmo nakladatel) si zmíněnou Knihou posledního soudu nasadila laťku vskutku vysoko. Prvořadou informací je, že kniha s poněkud tajuplným názvem ... o psu nemluvě aneb Jak jsme nakonec přeci jen našli biskupův pařízek na Knihu posledního soudu volně navazuje. Čtenář se zde setkává se starou známou oxfordskou fakultou historie a především profesorem Dunworthym i jeho věrným famulem Finchem. Děj knihy se odehrává v roce 2057 a opět stojí na motivu cestování v čase. Oproti událostem, líčeným v knize předchozí, už však situace není tak jednoduchá a celý proces se komplikuje. Ukázalo se totiž, že hrátky s časem nejsou úplně bez rizika a časoprostorové kontinuum se samo brání možnému zneužití. Tím pádem opadl zájem investorů, a jak už to tak chodí, věda jako chudá Popelka tahá za kratší konec špagátu. Aby mohl historický výzkum v minulé realitě nadále probíhat, kývla fakulta historie na nabídku zámožné mecenášky s příznačným jménem Schrapnellová (kontex čtenář pochopí zanedlouho). Historici se ale záhy přesvědčí o pravdivosti přísloví, že kam nemůže čert, tam nastrčí ženskou, neboť lady Schrapnellová velmi brzy ovládne celou fakultu historie a začne celý její lidský potenciál využívat ke svému cíli. Tím je obnova katedrály v Coventry, zničené německým bombardováním za druhé světové války. Zapeklitým oříškem se stává především nalezení biskupova pařízku.

Do problému se dostává i profesor Dunworthy. Nejenže má plnou hlavu starostí s lady Schrapnellovou a jejími požadavky, prosazovanými s buldočí neodbytností, posilovanou vědomím, že ona drží prst na finančních tocích, ale je nucen řešit i mnohem důležitější problémy rázu existenčního. Jedna z jeho historiček se totiž dopustila zdánlivě triviální chyby: zachránila na misi ve viktoriánské době kotě před utopením a pronesla je zpět do své doby. Brzy se však začne jevit, že ona maličkost patrně zapříčinila spuštění obranných mechanismů a časoprostor se počíná bránit vnějším zásahům. Do viktoriánské doby je proto odeslán (částečně na obranu před lady Schrapnellovou) historik Henry s úkolem, aby situaci napravil. Do hry však vstupuje faktor shozové nemoci a Henry se tak ocitá na místě určení bez toho, aniž by vlastně tušil co že se po něm přesně chce. Od toho se pak odvíjí další linie dění, nepostrádající napětí až do posledního okamžiku.

Podobně jako v Knize posledního soudu Connie Willisová pracuje s dvěma liniemi příběhu, které se ale protentokrát prolínají ještě úžeji. Jednou z nich se ona opětovná výstavba coventryjské katedrály a především onen klíčový biskupův pařízek, druhou představuje mise ve viktoriánské době. Hledání biskupova pařízku se blíží marnosti, byť, jak spoileruje už podtitul knihy, nakonec je zdárně nalezen. Zašmodrchává se i viktoriánská linie. Původně triviální úkol vrátit kočku zpět kam patří se totiž na místě komplikuje, neboť jak se zdá, časové změny už začaly probíhat, a každý pokus o napravení prvotního zásahu v kombinaci s běžícím sebeopravným mechanismem nutně působí další kopance. Spouští se tak řetězová reakce, jejíž výsledek je v nedohlednu. V okamžiku, kdy hrozí v důsledku trampot v éře la belle epoque i prozrazení prolomení německého šifrování Brity, a tedy zásadní zvrat v průběhu druhé světové války, začíná jít do tuhého.

Co se týče autorčina stylu, Connie Willisová opět uvádí na scénu životaschopné postavy, které si velmi záhy získají čtenářskou přízeň. V porovnání s Knihou posledního soudu ovšem klade aktuální titul na své čtenáře poněkud větší nároky. Pokud bylo téma zasazené do temného středověku čtenářky vděčné, v této knize autorka s podobnou grácií navozuje atmosféru viktoriánské Anglie, což má za následek velice pomalé, až rozvláčné plynutí děje. Ne nadarmo název knihy odkazuje na klasický titul Jeroma K. Jeroma Tři muži ve člunu, o psu nemluvě (ti se ostatně epizodicky mihnou v knize také), jemuž Connie Willisová skládá specifický hold. Čtenáři se zdá, že se nic neděje a ze svého omylu je autorkou vyváděn až posléze s tím, jak je mu předestírán pravý význam a důsledek zdánlivě obyčejných událostí. Pokud se Knize posledního soudu dalo vyčítat, že princip cestování časem a fungování časoprostorového kontinua odbývá, zde je tomu přesně naopak a celý systém představuje klíčovou zápletku příběhu. O psu nemluvě... tak představuje další střípek celkového obrazu. Doporučuji proto nenechat se úvodními pasážemi odradit, neboť tato trpělivost bude zanedlouho více než dostatečně odměněna skvělým příběhem. Kniha není prosta ani humoru, postaveného např. na tom, že v polovině 21. století patří kočka k již vyhynulým druhům a do viktoriánské doby vyslaný historik proto musí řešit zapeklitou situaci jak s pro něj fascinujícím tvorem jednat. V souladu se svým nejlepším vědomím a svědomím proto konstatuji: Connie Willisová opět zasahuje!

 

PS.: Opakovaně byl v recenzi nakousnut jakýsi biskupův pařízek. Předpokládám, že si teď  říkáte co to, k čertu, je? Že jsem to zapomněl vysvětlit? Samá voda, moji milí! Tuhle škodolibost má na svědomí už Connie Willisová! I ona nechává čtenáře celou dobu tápat po čem to lady Schrapnellová s takovou neodbytností pase a věc vysvětluje až téměř v samém závěru knihy. Biskupův pařízek a jeho identita se tak stávají jedním z hlavních zdrojů napětí. Nemám proto to srdce Vás o ten požitek připravit...

 

Jak to dopadne, když ohavný výplod viktoriánského užitého umění začne ovlivňovat budoucnost na stovky let dopředu, když se slečinka v bílých krajkách nedostane tomu pravému a když Němci včas neshodí bomby na Londýn? To nevědí ani dva hodně unavení historici, kteří se tohle všechno vydávají do minulosti napravit. A protože jim v práci překáží také několik odhodlaných starších dam, zamilovaných kaplanů a zmatených akademiků, nebudou to mít vůbec jednoduché. Vydejte se po Temži proti proudu času! Bude to divoká honička za záchranu jedné kočky, jedné svatby a vůbec světa, jak ho známe, o psu nemluvě. (anotace)     

              

Název: ... o psu nemluvě aneb Jak jsme nakonec přeci jen našli biskupův pařízek

Autorka: Connie Willisová

Překlad: Robert Tschorn

Série: -

Forma: hardback

Počet stran: 504

Cena: 399 Kč

Vydal: Stanislav Juhaňák – Triton, 2012